Domácí baterie, cesta k soběstačnosti

Česká bateriová úložiště

Od roku 2016 testuje společnost Fenix využití úložišť v domech s téměř nulovou spotřebou (NZEB) na vlastní kůži ve svém Office centru v Jeseníku. A od roku 2018 navíc provozuje špičkovací stanici SAS, která je jedním z největších bateriových úložišť v ČR. Výrobcem je dceřiná společnost AERS, která také v loňském roce dokončila vývoj a certifikaci domovních modulárních akumulačních stanic s názvem AES. "Budou se vyrábět u nás v Jeseníku a jako první uvádíme na trh typ AES 10, což je akumulační energetická stanice o výkonu 10 kW s kapacitou úložiště 11,25 kWh. Je to modulární systém, a kapacitu této verze tak bude jednoduše možné rozšířit až na 22 kWh. Stanici dodáváme zákazníkům v provedení 'all in one', takže do ní stačí připojit pouze kabely z FVE panelů a na druhé straně ji napojit na vnitřní elektrickou síť domu", říká Cyril Svozil jr., ředitel společnosti AERS s. r. o., a dodává: "Absence cenově dostupného skladování elektřiny dlouhou dobu omezovala možnosti energetických úspor a snižování spotřeby. S vývojem nových akumulačních systémů, postupným poklesem jejich ceny a s přispěním státní podpory se situace začíná měnit – zdroje obnovitelné energie (zejména fotovoltaické) spolu s akumulačním systémem začínají být pro vlastníky nemovitostí cenově dostupnou alternativou. Ve spojení s výhodami elektrických topných systémů tak dostává majitel velmi efektivní nástroj, který mu zabezpečí vysoký tepelný komfort při zachování nízkých provozních nákladů".

Soběstačnost a výdaje pod kontrolou

Hlavní výhodu akumulace energie je u domácnosti posílení energetické soběstačnosti. Majitelé domů totiž mohou hospodařit s vyrobenou nebo koupenou energií podle vlastní spotřeby – mohou tedy elektrickou energii spotřebovávat i v jiné době, než kdy byla uložena. Díky tomu zvýší energetickou bezpečnost, jelikož bateriový systém může fungovat i jako záložní zdroj v případě výpadku elektřiny v síti, a zároveň mají větší kontrolu nad svými výdaji, kdy dochází v konečném důsledku i k jejich snížení. Nejčastější využití domácích bateriových úložišť je v kombinaci se solárními panely – nejvíce energie z fotovoltaického zdroje je vyrobeno během dne, zatímco spotřeba bývá nejvyšší v ranních a večerních hodinách. Nadbytečnou energii je tak možné přes den ukládat do akumulačního zařízení a spotřebovávat později v době potřeby. Dalším způsobem využití bateriového systému je uložení energie koupené ze sítě mimo špičku, kdy je tarif nízký, a její pozdější spotřeba v době vyšších cen,uživtel uspoří nejen své náklady, ale zároveň přispívá k tzv. peak-shavingu, tedy vyrovnání energetických špiček.

Domácí systémy ukládání energie v posledních dvou letech zaznamenávají zvýšené prodeje. Na českém trhu je několik výrobků od českých i zahraničních výrobců a na vývoji dalších spolupracují firmy s univerzitami.

Jakou baterii vybrat?

Energetické požadavky každé domácnosti se liší, proto není problém si systém přizpůsobit. Kapacita systémů se obvykle pohybuje v rozmezí 4,8 až 16 kWh a je možné ji rozšiřovat. Životnost zařízení je obvykle garantována na 10 až 20 let – tedy přibližně na 5 až 10 tisíc cyklů nabití a vybití. Běžnou součástí akumulačních zařízení bývá i inteligentní systém řízení, díky kterému získáte přehled o výrobě i spotřebě energie, často přes mobil nebo web. Uživatel tak má přehled o spotřebě elektrické energie v domácnosti, ať už se jedná o ohřev vody, klimatizaci, jednotlivé spotřebiče nebo elektromobil.

Kolik baterie stojí?

Ceny baterií klesají, nicméně celkové inteligentní řešení typu AES stojí několik set tisíc korun. Se snížením nákladů na pořízení baterie vám však může pomoci státní dotace, i když tu není možné čerpat na samostatné akumulační zařízení – jen v kombinaci s fotovoltaickým systémem. Aktuální výzva v rámci programu Nová zelená úsporám umožňuje do konce roku 2021 podat žádost o poskytnutí podpory, a to až ve výši 150 tisíc korun.

Know-how pochází z dceřiné společnosti skupiny Fenix AERS z Plzně a samotná úložiště jsou sestavována v továrně Fenix v Jeseníku.

text: Jan Goldberger, časopis: Bydlení