Nežádoucí zvukové projevy stropního vytápění ECOFILM C

U reklamované aplikace se jednalo o standardní zavěšený podhled KNAUF, u kterého při zapnutí topení docházelo v krátkých, přibližně dvouminutových intervalech k poměrně hlasitému praskání/lupání. Zvuky se začaly objevovat cca 10 minut po uvedení stropního vytápění do provozu a ustaly cca po 30 minutách – tedy při zahřívání podhledu stropního vytápění na provozní teplotu. Opět se objevily až po vypnutí stropního topení, kdy se podhled začal ochlazovat. Zvuky se ozývaly zejména z okrajových částí konstrukce, provést přesnou lokalizaci zdroje se však nedařilo.
Ačkoliv přímá souvislost se stropním vytápěním byla nezpochybnitelná, šlo o neobvyklý jev, se kterým jsme se doposud nesetkali. Kontaktovali jsme proto technické oddělení společnosti KNAUF a společně se pokoušeli najít příčinu. Ověřovalo se, zda je strop proveden jako plovoucí, jakým způsobem je SDK deska kotvena k CD profilům, nebo zda se topná folie nedotýká topnou částí kovových dílů. Byla provedena i dodatečná dilatační spára, vyměněny SDK desky, pečlivě kontrolováno dotažení vrutů apod. Žádný nápad však nevedl k cíli, tj. eliminaci nežádoucího zvuku, proto byl v naší zkušebně sestaven vzorový podhled s topnými foliemi.
Konstrukce byla provedena stejně, jako u reklamované aplikace, tj. s deskami Knauf White a se zavěšením podhledu na tzv. přímé závěsy. Také na tomto vzorku se objevily reklamované zvukové projevy, proto byly po několik následujících týdnů zkoušeny různé úpravy konstrukce, včetně použití desek Knauf Thermoboard Plus, které mají lepší tepelnou vodivost. Problém se stále nedařilo vyřešit, a to až do okamžiku, kdy byly přímé závěsy vyměněny za pružinové. Touto změnou problém zmizel a během dalších 8 týdnů provozních testů už nebyl vůbec zaznamenán. Tím se prokázalo, že příčina byla právě v přímých závěsech, na kterých byly CD profily původně zavěšeny.
Důvodem byla velmi pravděpodobně teplotní roztažnost podhledu. Přes SDK desky se teplo z topných fólií přenášelo na ocelové CD profily, a i když nejde o velké teplotní změny, s ohledem na plochu stropu nelze roztažnost materiálu zcela opomenout. Zatímco pružinové závěsy umožňují díky výkyvu závěsných drátů celému podhledu určitý pohyb, konstrukce s přímými závěsy je pevná. Při zahřívání tak rostl tlak na spoje konstrukce – zejména na okrajích podhledu – a při překročení kritické hranice se některý z CD profilů ve spoji pohnul. Šlo o téměř mikroskopické posuny, které se však projevovaly právě výše popisovaným lupnutím, navíc z různých míst. Při ochlazování se pak CD profily „vracely“ do původní pozice, což bylo opět doprovázeno praskavými zvuky.
Zpětně se tato příčina jeví jako logická a snad až banální, doposud jsme však podobnou stížnost nezaznamenali. Možná instalační firmy – ať už vědomě nebo náhodou – používají při instalaci stropního vytápění přednostně pružinové závěsy, možná někteří zákazníci tento jev akceptovali s tím, že jde o charakteristický projev stropního vytápění. Pro nás však šlo o neznámý a neobvyklý problém. Tato zkušenost tak pro nás byla ponaučením, která mj. vedla k úpravě montážních předpisů pro topné folie ECOFILM C v aplikacích stropního vytápění – pro zavěšení SDK podhledu jsou nyní vyžadovány pružinové závěsy.