Spotový trh s elektřinou se vyplatí!

Dnešní stav v energetice není výsledkem války, ale aktivit Evropské unie. Civilizovaná společnost se přitom od méně civilizované liší tím, že je schopna zajistit stabilní a relativně dosažitelnou energii. Pokud jeden z těchto dvou parametrů padne, řítíme se do třetího světa, říká zakladatel skupiny Fenix Cyril Svozil.

Kdy se vyplatí vaše sálavé systémy a kdy jiné zdroje vytápění?

Čím je dům lépe izolován, tím jsou sálavé systémy výhodnější oproti tepelným čerpadlům a naopak. Když jsme s naším konceptem před šesti lety začínali, zjistili jsme, že výhodnost ovlivňují například nahodilé tepelné zisky. Nejen z oslunění, ale třeba i z toho, že se pustí nějaké spotřebiče, nebo se sejde v místnosti více lidí. V nízkoenergetických domech se u teplovodních systémů musí toto přebytečné teplo následně odvětrat, kdežto sálavé systémy dokážou svůj výkon hned snížit. Díky tomu vykrývají jen potřebu nutnou v dané chvíli. Jejich nevýhodou naopak je, že potřebují energii v daném čase, kdy může být třeba drahá.

Proto jste přišli s bateriovým systémem?

Nejprve jsme to řešili fotovoltaikou tak, aby pokrývala zhruba 30 procent spotřeby domu. Teprve bateriové úložiště ale zajistilo, aby se 100 procent vyrobené elektřiny spotřebovalo v domě. Protože její přetékání do sítě je extrémně nevýhodné, doslova sebevražedné. Tarify jsou nehorázné a za energii dodanou do sítě dostanete zlomky ceny, za kterou pak nakupujete. Když na podzim loňského roku začaly ceny šíleně růst, nastoupili jsme pak i na spotové obchodování.

To je pro koncové odběratele relativní novinka.

Nedoporučoval bych ji nikomu, kdo nemá nástroj, jímž by řídil, kdy nakupuje. Nám to umožňuje software vyvinutý ve spolupráci s ČVUT. Výhodou spotového trhu je, že ve stejný okamžik nakupujete i prodáváte za stejnou cenu. Ovšem potřebujete nakupovat, když je cena nízko, tedy mimo špičky odběrů, a naopak prodávat v odběrové špičce.

Baterie ale pomáhá vyrovnává výkyvy v rámci dne, zatímco největší spotřeba je v zimě, kdy je výkon fotovoltaiky naopak výrazně nižší.

Samozřejmě na uložení elektřiny na půl roku byste musel mít obrovské úložiště. To by nedávalo smysl. Tady jde o to, že nakupujete za nejnižší ceny během dne, a teprve pokud máte přebytek, tak při špičce prodáváte. Fotovoltaika je v podstatě další zdroj, který pomáhá. I bez ní vám ale inteligentní úložiště pomůže efektivně obchodovat na spotovém trhu. V zásadě baterie rozeznává pásma, kdy má nakupovat, kdy má dodávky kompenzovat jen částečně, kdy pokryje celu spotřebu domu a kdy se rozhodne prodávat. Rozdíl mezi cenami je přitom třeba na úrovni trojnásobku. Fotovoltaika to jen zlepšuje, protože z ní máte elektřinu třeba za korunu.

Na spotovém trhu se ale obchoduje jen část vyrobené elektřiny. Co kdyby takto začal obchodovat třeba každý třetí dům, každá třetí fabrika?

Spotový trh je v podstatě nejstarším systémem, který balancuje nabídku s poptávkou. Akorát se doposud používal jen u velkých hráčů. Ovšem situace, ve které teď žijeme, vedla k tomu, že se v řadě zemí normální trh rozpadl a fixní ceny skoro nikdo nebo nikdo nenabízel. Například v Norsku se už rozpadl v srpnu loňského roku, kde přímo regulační úřad řekl, že od konkrétního dne žádné fixní ceny nebudou a přejde se na obchodování za ceny ze spotového trhu, protože to je jediná bezpečná varianta pro obchodníky. Kdyby na něm byl každý třetí a s úložištěm, tak by se začal chovat jinak. Začal by se vyrovnávat a začal by se snižovat rozdíl mezi vysokými a nízkými cenami, protože spotřebitelé by změnili své chování. To by pro energetiku bylo blahodárné. Například by to vedlo k lepšímu využití kapacity přenosových sítí, protože by zmizely krátkodobé špičky. V konečném důsledku by to vedlo ke zlevnění energie, protože by se nemusely udržovat a nasazovat rezervní kapacity.

I v době vysokého podílu obnovitelných zdrojů, jejichž výkon kolísá?

Právě v době těchto občasných zdrojů jsou náklady na rezervu obrovské. Pokud by bateriová úložiště byla skutečně velká, tak by vytvořila jakousi virtuální přečerpávací elektrárnu.

Ceny začaly růst už v říjnu loňského roku. Vy jste ale museli začít s vývojem mnohem dřív. Co vás přesvědčilo?

Zkoušeli jsme naše administrativní centrum a zkoušeli kombinovat elektrické vytápění s fotovoltaikou. A pořád jsme zjišťovali, že potřebujeme ukládání energie, aby se kruh uzavřel. Takže jsme začali budovat plně elektrifikovaný objekt napojený na chytrou síť. Potom přišla možnost připojení na spotový trh a řekli jsme si, že to s ním zkusíme. Výsledky jsou vynikající, i když je pravda, že v zimě se zhorší. Protože se sníží výkon fotovoltaiky. Ale pořád se při nákupu budeme v rámci denních cen držet na nejnižších úrovních.

Nicméně ten začátek byl v době nízkých cen.

Když jsme viděli, co se odehrává v energetice, bylo nám jasné, že ceny budou jen a jen vyšší. Dnešní stav není výsledkem žádné války, ale aktivit Evropské unie tlačených Německem. Dá se říct, že politici dosáhli toho, co chtěli. Přes všechny emisní povolenky a podobné nástroje dokázali omezit stabilní zdroje a nahradit je náhodnými. To nemohlo vyústit v nic jiného, než že energie bude dražší. Nečekali jsme, že vyroste na šesti- nebo sedminásobek. Ale čekali jsme, že poroste třeba o padesát či šedesát procent. Protože transformace nedávala ekonomicky smysl. Do toho navíc unie začala tlačit elektromobilitu. Nikoho přitom nezajímá, že to znamená nové požadavky na sítě. V našem plně elektrifikovaném domě odebírá elektromobil 34 procent energie. To znamená potřebu mít po přechodu na elektromobilitu o třetinu vyšší kapacitu přenosové soustavy. Tím se ale nikdo nezabývá. Totéž se týká výroby elektřiny. Ani u nás se nestavějí žádné nové elektrárny. Maximálně se nahrazují ty vyřazované. Každý, kdo se v tom pohybuje, měl od roku 2010 vědět, že poptávka poroste, zatímco nabídka ne.

Jakou roli v tom hrají principy, na nichž funguje trh s elektřinou?

Trh OTE funguje tak, že bere nejlevnější zdroj a postupně přibírá ty dražší, až se v rámci jedné hodiny vyrovná nabídka s poptávkou. To je chytrý systém, brání tomu, aby někdo přišel s vysokými cenami, protože nemá jistotu, zda za ně prodá. Ale v roce 2010 přišlo dotování výroby obnovitelných zdrojů, což bylo naprosto smrtící, protože výrobci z OZE mohli prodávat za zápornou cenu. Potřebovali jen prodat, aby dostali, řekněme, dvanáct korun za kilowatthodinu od státu. Takže spolu soutěžili výrobci, kteří nedostali nic a dotovaní. Takové poměry nemohly skončit jinak než fiaskem.

Kam to povede dál?

Teď je situace pro prodejce výhodná. Zvedli si cenu silové elektřiny, takže stát jim bude na každou kilowatthodinu doplácet okolo šesti korun. Čili velcí hráči budou profitovat. Nejsou ale viníkem. Tím je ideologie vítězící nad racionálním pohledem. Já přitom vůbec nejsem proti ochraně životního prostředí a aby energetika byla čistější. Všechno ale potřebuje svůj čas a řád a taky chladnou hlavu. Chce to dlouhodobou usilovnou práci a ne víru, že všechno změníme během třeba čtyř let. V energetice totiž, když se něco nepovede, tak to napravujete třeba deset patnáct let. Civilizovaná společnost se přitom od méně civilizované liší tím, že je schopna zajistit stabilní a relativně dosažitelnou energii. Pokud jeden z těchto dvou parametrů padne, tak se řítíme do třetího světa. Což se teď děje. Mám obavy, že když přijde tuhá zima, zažijeme zase poprvé od socialismu regulační stupně. Chytrým bateriovým úložištím to samozřejmě nahraje.

Dá se říct, jak velkému domu se váš systém vyplatí?

Spíš je to otázka kvality z hlediska tepelněizolačních vlastností. U nových domů, které jsou dobře izolované, se vyplatí řídit vytápění sálavým systémem a samozřejmě při bateriovém úložišti je to ještě efektivnější. Čím je ten dům horší, tím větší výhodu může mít tepelné čerpadlo, protože dodávka energie musí být vysoká a relativně trvalá. Nahodilé zdroje nemají kvůli velkým ztrátám takový vliv. Úložiště ale může pomáhat vždy.

Cyril Svozil (69)

Je zakladatelem, většinovým společníkem a generálním ředitelem skupiny Fenix vyrábějící elektrické topné systémy a prostřednictvím své dceřiné společnosti AERS také bateriová úložiště. Vystudoval Hornicko-geologickou fakultu VŠB Ostrava. Dříve pracoval v Rudných dolech Jeseník, podniká od roku 1990.

Zdroj: E15.cz